
Do hrdel a statků – střípky z dějin odpovědnosti
Přednášky dr. I. Fridrichové-Sýkorové se konají ve středu od 14:00 h na Půdě / v čítárně knihovny v Poličce.
|
1. října 2025 G. Iulius Caesar – krvavé orgie v senátu Jeden z nejznámějších atentátů lidských dějin byl dokonale naplánován a proveden. Oběť neměla šanci vražedné spiknutí svých přátel přežít. Následky však byly pro Římany děsivé. Místo proklamované svobody se Republika vnitřně rozložila, všichni bojovali se všemi, zkáza a rozvrat slavily svůj triumf. |
8. října 2025 G. Octavius – co se v mládí naučíš Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Budoucí císař Augustus si nepletl ideály s realitou. Na to byl tento dědic velkého Caesara příliš velkým pragmatikem. Za svůj vzor si vybral diktátora Sullu a nakonec „stvořil“ světovou supervelmoc, a to ostatním Římanům navzdory. |
15. října 2025 Břetislav II. – ulovený kníže Byl nejstarším synem prvního českého krále a dlouho a netrpělivě čekal na otcovu smrt. Dočkal se, ale potom, veden zážitky z mládí, udělal vážnou chybu. Porušil pravidla nástupnictví a cesta k jeho odlovu byla otevřena. Smrt si ho našla během Vánoc ve zbečenském dvorci. |
22. října 2025 Tomáš Becket – v nouzi poznáš přítele Jindřich Plantagenet byl velký král, navíc měl oddaného přítele. Až do doby, kdy z něho udělal prvního muže církve v Anglii. Jako mávnutím kouzelného proutku se z přítele Tomáše stal mocenský protivník. Následky pro oba muže byly více než tragické. Jeden skončil rukou vrahů a stal se mučedníkem, druhý nedobrovolným kajícníkem. |
29. října 2025 Václav III. – konec přemyslovského mýtu Příčiny smrti posledního Přemyslovce jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Víme sice, co se onoho srpnového dne v Olomouci stalo, nevíme však proč. Nevíme ani, kdo vraždu spáchal, natož kdo si ji objednal. Každopádně však víme, že české království přišlo o domácí dynastii vládců a na několik následujících let se propadlo do nebývalého chaosu a zmatků. |
5. listopadu 2025 Templáři – když majetek zabijí Příslušníci tohoto netradičního mnišského řádu byli po desetiletí hýčkanými křesťanskými bojovníky. Podléhali přímo papeži, ale milovali je i králové. Vedle toho se tito vojáci postupně stali skvělými hospodáři a nakonec i bankéři mocných. Jeden z jejich dlužníků však nehodlal platit dluhy, a proto z Kristových bojovníků udělal lovnou zvěř. |
12. listopadu 2025 Jan Hus – pravda vítězí? Zřízením vysokého učení v Praze, se Karel IV. stal jedním z největších státníků našich dějin. Díky tomu se z Jana Husa stal učenec, a navíc i výborný kazatel. Bohužel, mu bylo žít v temném středověku, v době kdy se učenost a nadání občas odměňovalo hranicí. V době, kdy někteří lidé opravdu věřili tomu, co říkají. Naštěstí jsou tyto doby dávnou minulostí. |
19. listopadu 2025 Jana z Arku – děvče v mužském převleku V době hluboké krize francouzského království se mladá, odvážná a poněkud psychicky labilní dívka z Lotrinska rozhodla, že zachrání Francii. Vzepřela se všem pravidlům a konvencím, oblékla mužské šaty, vzala do rukou meč a ukázala Francouzům, že mohou vítězit. A ti ji, oplátkou, nechali shořet na hranici. |
26. listopadu 2025 Gaspard de Coligny – sen noci bartolomějské Francie 16. století nebyla místem pro utěšený život. Bortila se pod tíhou náboženského šílenství a fanatismu. Muži a ženy středu se prosazovali jen s krajními obtížemi. Gaspard de Coligny byl nejenom přesvědčen o své pravdě, ale i o tom, že francouzský král je jeho přítelem. Ale král Francie přátele nemá, má jenom odpovědnost za zemi svěřenou mu do správy. |
3. prosince 2025 Marie Stuartovna – královnou se člověk nerodí Korunu Skotska získala už v kolébce, potom se stala francouzskou královnou. Nebýt nešťastné třísky z roztřepeného turnajového kopí zabodnuté v oku francouzského krále, nikdy by nemusela samostatně vládnout. Osudu však nikdo neuteče a královně Marii se nakonec stalo osudným setkání se skutečnou ženou moci, anglickou královnou Alžbětou. |
10. prosince 2025 Rudolf II. – nepochopený císař Habsburkové to s Čechy nikdy neměli jednoduché. Své si s nimi užil a tedy o tom něco věděl i císař Rudolf. Pokud se věnoval vědám a umění a zdánlivě se nepletl do politiky, bylo všechno v nejlepším pořádku. Problémy se projevily až v okamžiku, kdy si jeho okolí všimlo Rudolfovy slabosti. |
17. prosince 2025 Cesta ke katastrofě Evropa počátku 17. století představovala sud se střelným prachem. Čeští stavové, zhýčkaní snadnými úspěchy v domácí politice, si nevědomky nechali do rukou vložit pomyslné křesadlo. A pak u sudu s prachem zapálili ohníček. Není divu, že nakonec u plápolajícího ohně zůstali zcela osamoceni. |
7. ledna 2026 II. pražská defenestrace – zbrklá demonstrace síly S jídlem roste chuť. Slabý císař Rudolf byl vystřídán ještě slabším císařem Matyášem, mužem, jenž neváhal slibovat nesplnitelné. Léta náboženské tolerance a laciných politických vítězství začala být v Čechách považována za samozřejmost. Proč tedy nerozvířit stojaté vody, nejlépe něčím radikálním, třeba defenestrací. A následky? To se uvidí. |
14. ledna 2026 Bílá hora – bitva, která se nepovedla Každý národ má ve své historii den, který považuje za neblahý. Ani my nejsme výjimkou. Kdo by neznal Bílou horu. Trauma bitvy nás provází dodnes. Málokdo však ví, že osudovost Bílé hory byla „stvořena“ šikovným francouzským historikem. |
21. ledna 2026 Den odplaty – práce pro Jana Mydláře České stavovské povstání nepřineslo nic dobrého. S velkou mírou nadsázky lze říci, že se jaksi nepovedlo. Poražení dílem uprchli, pokud neskončili na popravišti jako aktéři dosud nevídaného brutálního násilí. A vítězové? Ti svou nezkrotnou pomstychtivostí přišli navěky o dobré jméno. |
28. ledna 2026 Albrecht z Valdštejna – navzdory závisti Chudoba cti netratí, ale peníze také nejsou k zahození. Z chudého, poněkud divokého panského synka nakonec udělaly jednoho z nejmocnějších mužů Evropy. Na vrcholu moci budil strach, bál se ho i císař. A strach stál i za vraždou v Chebu, co na tom, že tam najatí knechti doráželi partyzánou na smrt nemocného muže. |
3. září 2025 L. Cornelius Sulla – moc opřená o zákon Římská republika znala moc jednoho muže. Do rukou diktátora se však Římané svěřovali jen v dobách vážných krizí. A věděli proč. Předposlední diktátor Republiky jim dokonale předvedl, co se stane, když si diktátor usmyslí, vykonávat své pravomoci přesně podle znění zákonných norem, které pokulhávají za realitou „všedních dní“. |
10. září 2025 Q. Sertorius – Říman s neřímským myšlením Nepatřil k úplně vyvoleným, přesto se stal legendou. Celý život ctil zásady římské republiky, celý život pro tyto zásady proléval potoky krve. Jeho protivníci a nakonec i vrazi uctívali stejné ideály, rozdíl byl jen v míře pragmatismu. |
17. září 2025 P. Clodius Pulcher – patricijský plebej Římané si zakládali na své racionalitě. Ve všem vyžadovali řád a pořádek. Tomu odpovídalo i vědomí místa kam člověk patří. Pokud se někdo chtěl prodrat směrem vzhůru, mohl. Pokud si ovšem někdo zvolil směr opačný, stal se podivínem. Ale hroutící se Republika nabízela plebejům tolik možností, jak se stát mocnými. |
24. září 2025 Gn. Pompeius Magnus – mrtví nekoušou Byl bohatý a schopný. Od mládí velmi činorodý. Na moc pohlížel zcela novátorsky, vždy razil jen svoji cestu. Nakonec se stal obětí politiky, hříčkou v rukou hrstky optimátů, tzv. boni. Jeho život skončil potupně u egyptských břehů, bez fanfár a okázalosti. Po jeho smrti však začali mrtví kousat. |