Městská knihovna Polička

Templáři – mnišští válečníci ve službách křesťanství

Každý správný historický cyklus dříve nebo později dospěje k templářům, tedy mnichům válečníkům, kteří zasvětili svůj život službě krve ve jménu obrany křesťanství.  Pokud však čekáte, že k těmto mužům krve patří mystika a záhady, čekáte marně. Možná, že jedinou záhadou mnišských vojenských řádů jsou důvody, které vedly tehdejší aristokracii k dobrovolnému podřízení se přísným řádovým regulím. Po bratrstvu ve zbrani nemohl nikdo soudný ani ve středověku chtít intelektuální výkony, v tom se doba a mravy až tolik nemění.

Boje s „nevěřícími“ přinesly na počátku 12. století i hmatatelné výsledky, tedy vznik Jeruzalémského království. Tento státeček však bylo nutné chránit před sousedy, kteří jeho existenci nevítali s přehnaným nadšením. Ba právě naopak. Dokud v Evropě neopadla vlna svatého nadšení, nebyla situace křižáků v Zámoří nikterak fatální. Ovšem čas hrál proti novému státu. Navíc podmínky života si mezi Evropany ve Svaté zemi vybíraly svoji krutou daň. Velmi brzy se začalo nedostávat bojovníků. Stále více křižáků, kteří spojili svou budoucnost se Zámořím, pomalu ale jistě začalo splývat s domácí kulturou převažujícího muslimského obyvatelstva.

Křesťané v Zámoří potřebovali nejenom novou krev, ale i neohrožené obránce víry. Na scénu tak vystupují mnišské řády, jejichž hlavním posláním byla služba krve. Templáři patřili mezi nimi k těm nejúspěšnějším a tudíž nejviditelnějším a nutno přiznat, že i k těm nejméně oblíbeným. Jistě k jejich výraznosti přispěla celá plejáda tehdejších výrazných mužů křesťanstva, hlavně pak Bernard z Clervaux, jehož nesmírné píli vděčil řád za své upravené stanovy. Postupně se z templářů stal nejenom mocný řád bojovníků, přímo podřízených papeži, ale nezanedbávali ani hospodářskou činnost, která se neomezovala jen na Zámoří, ale umně pronikala zpět do Evropy. Nakonec se templáři stali největšími středověkými evropskými finančníky a ekonomickými poradci řady korunovaných hlav.

Konec přišel náhle a překvapivě, nejdříve padl Akkon, tedy poslední výspa křesťanů v Zámoří, potom francouzský král zjistil, že dluhy přesahují jeho možnosti splácení.  Dlužník se rozhodl zničit svého věřitele. V pátek 13. října 1307 začal ve Francii hon na templáře… nešťastný to den.

Mocný řád padl, překvapivě rychle a jednoduše, jeho majetek byl rozchvácen, rytíři Templu buď popraveni, nebo internováni. Poslední velmistr byl upálen v březnu 1314 v Paříži. I tak svět odplácí.

Pokud vás bude zajímat poněkud nemýtická historie jednoho z vojenských mnišských řádů středověku, přijďte si poslechnout přednášku dr. I. Fridrichové-Sýkorové do čítárny Městské knihovny v Poličce, uskuteční se ve středu 24. května 2017 od 17:30 hod.