Městská knihovna Polička

OKÉNKO DO POEZIE:

HANS BØRLI (1918 – 1989)
dřevorubec a básník, nazývaný “muž se sekerou a lyrou”, se narodil a vyrůstal v Eidskog, v oblasti Hedmark v jihovýchodním Norsku. Tento jeho rodný kraj je prostorem nekonečných lesů a bažin, kterými prochází norsko-švédská hranice. Zde vyrůstal, daleko od cest, od lidského hemžení a spěchu. První setkání s lidmi mimo rodinu zažil až v pěti letech. V tehdejší norské společnosti bylo vzdělání nad rámec povinné školní docházky vzácné. Na mladého, nadaného Hanse byla uspořádána finanční sbírka, a tak mohl odejít studovat obchodní školu v Talhaugs Kongsvinger, kterou po šesti letech studia úspěšně absolvoval. Následně, na jaře roku 1938 vstoupil do 2. divizní důstojnické školy v Oslo. Po vypuknutí války však byla tato důstojnická škola zrušena a Hans odvelen na frontu. V řadách norské armády se zúčastnil tvrdých bojů s Němci ve Vardal a v bojích u Guascal byl těžce raněný a zajatý. Po propuštění ze zajetí se vrátil do rodného městečka Eidskog. Tam pracoval krátký čas jako učitel a potom jako lesní dělník. Důvěrně znal svůj kraj, a tak z Norska obsazeného nacisty převáděl do blízkého neutrálního Švédska osoby, které nacisté pronásledovali. Celý svůj život pracoval a žil ve svém rodném kraji. Prakticky jej nikdy neopustil. Zde také ve věku 70 let zemřel a je pohřbený na hřbitově u kostela v Eidskog.

UKÁZKA Z KNIHY CESTA LESY / HANS BØRLI / SURSUM 2012

POHLED ZDOLA / Hans Børli /

Nejsem nic, jen mravenec.

Vracím se křižovatkami cest

večerem houstnoucí temnotou lesa.

Všichni rozumní dávno šli domů

a dobře je jim

tam pod jehličím – ale já

vláčím dál soumrakem své břímě zářící

tam, k vrcholům stébel kymácejících se trav.

A vím, bude to krásné,

až vrátím se domů s tou jedinou mojí

malou hvězdou…

Přeložil: Petr Uhlíř

ROLF JACOBSEN (1907 - 1994)
byl prvním modernistickým spisovatelem v Norsku. Jacobsenova spisovatelská kariéra trvala více než padesát let. Je jedním z nejvýznamnějších básníků Skandinávie, ve své knize Země a ocel uvedl na kulturní scénu básnický modernismus. Jacobsenovy práce byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Ústředním tématem jeho poezie je rovnováha mezi přírodou a technikou. I z tohoto důvodu byl Jacobsen nazýván "zelený básník“.

PAAL-HELGE HAUGEN (narozen 1945, Setesdals )
je norský básník, spisovatel a dramatik. Haugen studoval medicínu na univerzitě v Oslu, V letech 1973 - 78 vystudoval obor film a divadlo, studoval ve Spojených státech. Jeho díla byla přeložena do více než dvaceti jazyků. Haugen je činný v různých kulturních organizacích, byl předsedou Státní filmové komise, předsedou norské unie Literární rady a místopředsedou asociace norských dramatiků. Spolupracoval s mnoha umělci jak norskými, tak i světovými. V roce 1991 byl nominován na Haugen Nordic cenu Rady literatury, v roce 2008 mu byla udělena cena Aschehoug a Gyldendalprisen. Jeho Veličenstvo král Harald V. jmenoval Haugena rytířem 1. třídy Norského královského řádu "za přínos norské literatuře a kultuře".

JAN ERIK VOLD ( 1939 )
je norský lyrický básník, jazzový zpěvák, recitátor, překladatel a autor. Během své umělecké kariéry oslovil veřejnost jak prostřednictvím poezie, tak I svými politickými názory. Výrazně přispěl k obnově norské poezie a inicioval zájem norské veřejnosti o lyrickou poezii.

OKÉNKO DO SOUČASNÉ NORSKÉ TVORBY - překlady vydané v ČR v minulých letech:

1. Zvláštní místo zaujímá kritikou vysoce hodnocený a čtenářsky náročný Jon Fosse. Jeho knihy Melancholie I, II (česky 2007 a 2009), Ráno a večer (2007) či Mámení (2010), jakož i divadelní hry Jméno a Noc zpívá své písně uvedené v Činoherním klubu i jinde vzbudily mezi českými kritiky a diváky zaslouženou pozornost.

2. K úspěšným spisovatelům patří Jan Kjærstad roku 2001 s dílem Objevitel

3. Lars Saabye Christensen - roku 2002 - Poloviční bratr (česky 2004).

4. nestor norské prózy, minimalista Kjell Askildsen - Hřebík v třešni (česky 1997)

5. Básník Paal-Helge Haugena se sbírkami Horská pláň, Kamenné zídky (2005)

6. Edvard Hoem a jeho dokumentární román sestavený na základě vzpomínek na rodiče a jejich pohnuté osudy během války Příběh matky a otce (2006)

7. Per Petterson se zdánlivě poklidně vyprávěným, ale napětím nabitým, ve dvou rovinách vinutým příběhem Jít krást koně (2007)

8. Roy Jacobsen a jeho mistrovská útlá knížka Dřevaři (2010), jejíž příběh se odehrává v době Finské války, dále Zázračné dítě (2011)

9. Tomase Espedal a jeho esejistický román Jít - aneb umění nespoutaného a poetického života (2010), který vypráví přesně o tom, co napovídá název.

10. Poezie - Jan Erik Vold (Malý kruh, 2011) a Hans Borli (Cesta lesy 2012).

11. Herbjørg Wassmo, autorka příběhů situovaných do severních oblastí Norska, jejíž hrdinky jsou vesměs netuctové ženy (Dům se skleněnou verandou, česky 2006, Kniha Dinina, 2005)

12. Ingvar Ambjørnsen, spisovatel a idol undergroundové mládeže, autor knih o antihrdinech z okraje společnosti (Elling, 2006, Bílí negři, 2010)

13. Hanne Ørstaviková s příběhy vyprávěnými úzkostnými hrdinkami s rodinnými problémy (Láska, 2002, Ve skutečnosti, 2007).

14. Erlend Loe s romány Naivní, Super (česky 2005), Doppler (2007), Fakta o Finsku (2010), Tiché