Městská knihovna Polička

 Jan Vladislav, vlastním jménem Ladislav Bambásek, se narodil ve slovenském Hlohovci, ovšem po ustanovení Slovenského štátu se rodina bývalého českého legionáře přestěhovala do Poličky. Jak později Vladislav vzpomíná, Polička byla jeho prvním exilem v životě, na který ale vždy v dobrém vzpomínal a kde je také pochován. Od malička jej fascinovaly jazyky a z časopisu Ahoj vystřihoval své první jazykové kurzy francouzštiny, italštiny a angličtiny. V Poličce také dostal od otce první slovník, vystudoval gymnázium a rozhodl se odejít studovat jazyky do Prahy. Účastnil se květnového povstání na barikádách, kde podle svých slov ztratil důvěru k lidem, jakmile vytvoří dav.
Po únoru 1948 byl z politických důvodů vyloučen ze školy, jeho básnická sbírka Hořící člověk byla zlikvidována. Intenzivně se tedy věnoval překladům a ostatní básnickou, badatelskou a esejistickou činnost odkládal tzv. do šuplíku. Knihy a autory pro překlad si vždy vybíral sám a podle vlastních slov tak, aby prosadil důležité myšlenky obsažené v jednotlivých dílech, které by napsány někým z českých autorů neprošly z důvodů cenzury. Velice dobrý překlad zahraničního autora je totiž podle Vladislava vnímán jako součást české kultury…Vladislavovy překlady, ať už poezie či tvorby pro děti a mládež, se tak do povědomí čtenářů jistě zapsaly. V období normalizace byl opětovně zbaven možnosti publikovat, založil proto samizdatovou edici Kvart, kde vyšlo přes 120 titulů. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1981 byl po dlouhodobé šikaně ze strany komunistické diktatury donucen k exilu do Francie, kde vedl semináře o neoficiální kultuře v zemích za železnou oponou a dál literárně pracoval. Natrvalo se vrátil do vlasti v roce 2003 a věnoval se přípravám k vydání vlastních prací – mimo jiné Otevřený deník /1977-1981/ a Pařížský deník /1981-1989/.
Právě Otevřený deník Jana Vladislava vydalo nakladatelství Torst u příležitosti nedožitých kulatin Jana Vladislava. Vzpomínkový večer moderoval historik doc. PhDr. Vilém Prečan, úryvky z knihy předčítal principál Divadla Orfeus Radim Vašinka, promluvil francouzský bohemista a přítel Vladislava, profesor Sorbony, Xavier Galmiche. Jedinečné informace o rozsáhlosti nevydaného díla Jana Vladislava poskytl editor nakladatelství Torst, který zpracovává literární pozůstalost Vladislava, Jan Šulc. Zdůraznil především rozsáhlost a vysokou úroveň Vladislavova díla, které je nedoceněné a nepoznané zejména proto, že autor byl prakticky celý život omezen v jeho vydávání. Jak ovšem Jan Šulc zmínil, nebylo Vladislavovým hlavním cílem napsat, ale psát…důsledný ve vydávání byl spíše u překladů, nežli u vlastní tvorby.
Důkladněji poznat osudy a dílo Jana Vladislava můžete nyní prostřednictvím deníkových záznamů, které si autor vedl jako signatář Charty 77 až do nuceného exilu ve Francii. Více než tisíc stran nepopisuje pouze konkrétní osud jednoho člověka, zachycuje také společenské klima a svědectví o poměrech totalitního režimu. Knihu naleznete ve fondu poličské knihovny.